Zemřela Marie Durnová

16.05.2022

Zemřela Marie Durnová

S lítostí si dovolujeme oznámit že v neděli 15. května nad ránem zemřela herečka velkého srdce paní MARIE DURNOVÁ ve věku 78 let. Začala hrát už jako dítě v rodném Brně v dramatické kroužku s později evropsky proslulým mimem Ctiborem Turbou. Za divadlem se pak vydala do Prahy, kde nastoupila jako elévka v Divadle Jiřího Wolkera. Zde vedle prvních hereckých zkušeností na profesionálním jevišti zažila i práci v zákulisí jako příležitostná rekvizitářka, osvětlovačka a garderobiérka.

Poté prošla divadlem F. X. Šaldy v Liberci, následně libereckou a pražskou Ypsilonkou, Spolupodílela se také na společném projektu Studia Ypsilon, Divadla na okraji, Hadivadla a Divadla na provázku Cesty, který se v polovině 80. let odehrál mj. v brněnském Domě umění.

K divadlu se vydala beze školy, ale i přes velmi úspěšnou kariéru to stále pociťovala jako handicap. I proto se během angažmá v Divadle ABC rozhodla vystudovat obor autorského herectví na pražské Divadelní fakultě AMU u profesora Ivana Vyskočila.

V letech 2000 – 2003 byla v angažmá v Městském divadle Mladá Boleslav, kde vytvořila role celkem v deseti inscenacích:

Velká zlá myš – Slečna Spencerová, Sestup Orfeův – Beulah Binningsová, Loupežník – Fanka, Rodina je základ státu – Vrchní sestra, Druhá míza – Matka Yvety, Strom až do nebe – Marie, Harold a Maude – Paní Chasenová, Rytíř hořící paličky – Kupcová, Dušičky – Eliška, Tvrdohlavá žena – Barbora Jahelková.

V roce 2006 se vrátila do svého rodiště jako členka Činohry Národního divadla Brno. Její první rolí zde byla Matka Kuráž ve stejnojmenné Brechtově hře v režii Jana Kačera. Od té doby na jevišti Mahenova divadla a divadla Reduta vytvořila téměř padesát rolí: mj. Claire Zachanassianovou v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy, Paní Kvikovou v Shakespearových Veselých paničkách windsorských, Kotlibovku v Preissové Gazdině robě, Lucku Vojničovou v Želarech Květy Legátové, Kočičí ženu v inscenaci hry Mariny Carr U Kočičí bažiny, Babičku v Jiráskově Lucerně, a především Magdalenu v monodramatu Josefa Topola Stěhování duší…

Čest její památce.