Aleš Petráš

Více o mně

O mně

Narodil se 29. května 1988 ve znamení blíženců. Pochází ze severních Čech z města Mostu. A hercem chtěl být již od dětství.
Po maturitě na SOŠ interDACT v oboru sociální správa byl přijat na Brněnskou JAMU, kde vystudoval činoherní herectví. V rámci školy se zúčastnil divadelních festivalů v Německu, Rakousku, Slovensku a Rusku. Ve studiu Marta v roce 2012 absolvoval v inscenacích „princ Homburský“ (role Kurfiřta, režie I. Buraj), „Mrzák inishmaanský“ (role Bartleyho, režie I. Krobot) a „Povodeň“ (role Lea, režie A. Bergman).
Svou první velkou roli ztvárnil ještě při studiích na scéně Zlínského divadla, kde nastudoval postavu Františka v Hrubínově „Romanci pro křídlovku“ (režie J. Nvota).
Hned po absolutoriu v roce 2012 se stal členem divadelního spolku Kašpar v divadle v Celetné, se kterým spolupracuje dodnes.
Krátce působil na scéně Městského divadla v Mostě (2012 – 2013), kde ztvárnil svou nejoblíbenější a nejvýznamnější roli R. P. McMurphyho v inscenaci „Přelet nad kukaččím hnizdem“. Do této role byl obsazen ve svých 24 letech režisérem Pavlem Khekem, který mu následně nabídl další spolupráci a přizval jej do Městských divadel pražských, kde hostuje v roli Adama v inscenaci „Markéta Lazarová“.
Od ledna 2014 přijal angažmá v Městském divadle v Mladé Boleslavi.

 

S Alešem Petrášem o televizním a filmovém natáčení, sportu, otužování a vzpomínkách na MDMB by MDMB • A podcast on Anchor

 

DOTAZNÍK:
Kdybych mohl být kýmkoliv na světě, byl bych . . .
Superhrdinou co létá, má neskutečnou sílu, rentgenový zrak a zachraňuje dívky v ohrožení.

S kým bych si nejraději popovídal?
S princeznou Dianou.

Co dělám, když se nikdo nedívá?
Když na to myslím, tak se červenám.

Čím bych byl, kdybych nehrál divadlo?
Maminka ze mně chtěla mít úředníka, tatínek stavaře, ale já bych k tomu divadlu stejně zdrhnul a dělal třeba kulisáka.

Já ve třech slovech . . .
Ve třech slovech? To se přece nedá jen tak napsat! Jaký já jsem ve třech slovech? Na to bych potřeboval alespoň několik vět nebo snad stránek a možná bych přihodil i obrázek, ale tři slova dohromady tedy rozhodně nedám. No dobře, tak dám:
emotivní a workoholický blíženec.

Co bych si pořídil, kdybych vyhrál v loterii?
Automat na žvýkačky, vodní postel, kráječ na cibuli . . . samé blbosti a zbytečnosti, takže bych ty peníze raději daroval.

Kdybych měl stroj času, vypravil bych se . . .
Při mém štěstí bych na klávesnici zadal úplně jiné století než jsem měl původně v plánu a místo s Kleopatrou bych se potkal s Johankou z Arku na hranici!

Moje oblíbená písnička?
To záleží na tom, jak se vyspím a jestli mám náladu na Satisfaction od Rolling Stones nebo na Letní lásku z Pomády nebo na Rozvod od Hany Hegerové. Ale každopádně vím, že nesnesu kántry!

Moje oblíbená knížka?
Vnitřní strana větru – Milorad Pavič
Vyhoďte ho z kola ven – Ken Kesey
Doktoři – Erich Segal
Harry Potter – J. K. Rowling
a všechny pohádky, pověsti a báje.

Moje oblíbená divadelní hra?
Nedokážu odpovědět, jejich spousta a spoustu dalších ještě ani neznám.

Který herec by mě měl hrát ve filmu?
Ten se ještě nenarodil, ale rozhodně musí vypadat jako já! Takže vysoký, modrooký blonďák, spíše svalovec s americkým úsměvem, šibalským pohledem a sametovým hlasem. Jo, jako já.

Nejslavnější osoba v mém telefonním seznamu?
To vám napíšu a vy si hned budete myslet, že s ní spím.

Co mi nahání strach?
Já se nebojím! Nikdy . . . možná trošku . . . třeba když je tma . . . nebo když kolem leze nějaký hlodavec . . . nebo když jsem někde úplně sám . . . nebo toho co mám pod postelí, ale toho se bojí přece každý!!! . . . pomóc . . .

Moje oblíbené jídlo?
Já vám radši řeknu, co opravdu rád nemám: houby, kopr a mák.

Které město mám nejraději?
Rád bych řekl, že to, ve kterém jsem se narodil, ale to bych lhal. Takže Praha!

Věřím v lásku na první pohled?
Ano! Někdy i dvakrát za týden.

Proč se věnuju herectví?
Protože dělám jen to, co mě baví!